Světové akciové trhy procházejí v posledních několika týdnech obdobím zvýšené volatility. Po předchozím růstu, který byl tažen především technologickými společnostmi a optimismem kolem rozvoje umělé inteligence (AI), se na burzách začaly výrazněji projevovat obavy z vysokého ocenění některých titulů, rostoucích kapitálových výdajů a nejistého vývoje úrokových sazeb. Investoři postupně přehodnocují svá očekávání a stále více rozlišují mezi podniky, jejichž hospodářské výsledky skutečně odpovídají vysokým tržním oceněním, a společnostmi, jejichž budoucí růst je zatím založen především na očekáváních. Nejvýraznější výkyvy jsou patrné na amerických burzách, kde mají technologické tituly v hlavních indexech mimořádně vysokou váhu. Širší index S&P 500 se po předchozích poklesech dokázal částečně zotavit, jeho vývoj však zůstává nadále citlivý na zprávy z technologického odvětví a změny očekávání ohledně měnové politiky. Podobně se vyvíjí také i technologický index Nasdaq Composite, který v posledních týdnech zaznamenal výraznější cenové výkyvy. Průmyslový index Dow Jones byl ve srovnání se zmiňovanými dvěma indexy relativně odolnější, což naznačuje, že investoři postupně hledají příležitosti také mimo největší technologické společnosti. Přesto hlavní americké indexy zůstávají od začátku letošního roku v kladném teritoriu. Index S&P 500 si tak do poloviny listopadu připsal přibližně 10,5 %, index Dow Jones 8,9 % a index Nasdaq 8,2 %. Jedním z hlavních témat zůstává otázka, zda současné investice do umělé inteligence dokáží v následujících letech přinést odpovídající ekonomické výnosy. Největší technologické společnosti pak pokračují v rozsáhlých investičních programech zaměřených na datová centra, výkonné čipy a cloudovou infrastrukturu. Jejich výdaje se přitom pohybují v řádech stovek miliard dolarů a další navyšování investic se očekává také v příštím roce. Trh však začíná důkladněji posuzovat, zda se vysoké náklady promítnou do dostatečně rychlého růstu tržeb a ziskovosti. Zatímco výrobci polovodičů, paměťových čipů a dodavatelé infrastruktury mohou z pokračujícího rozvoje AI dlouhodobě těžit, jejich akcie jsou současně vystaveny riziku příliš vysokých očekávání. Pokud by se tempo investic zpomalilo nebo se návratnost projektů ukázala jako nižší, než investoři předpokládají, mohlo by dojít k dalšímu přehodnocení jejich ocenění.
Do dalšího obchodního týdne navíc vstupuje nejistota okolo poměrně narychlo svolaného nového vedení společnosti Nvidia. To pak v reakci na náhlé a mediálně velmi propírané odstoupení jejího CEO J. Huanga z důvodu několika osobních přešlapů přesahujících v některých ohledech dalece i jeho soukromý život. Tato kauza tak v posledních dnech rovněž přispěla k silnější nervozitě v polovodičovém odvětví. Pozornost trhu se proto soustředí také i na nadcházející hospodářské výsledky tohoto technologického hegemonu, které budou zveřejněny již 17.11. a které zároveň mohou napovědět, zda poptávka po AI čipech zůstává dostatečně silná. K nervozitě přispívá rovněž i vývoj na trhu amerických státních dluhopisů. Výnos desetiletých amerických vládních obligací se dle zveřejněných údajů z konce uplynulého týdne dostal přibližně na 5,15 %, což zvyšuje atraktivitu konzervativnějších investic a současně vytváří tlak na ocenění růstových akcií, jejichž hodnota je výrazně závislá na očekávaných budoucích ziscích. Americká centrální banka (Fed) navíc čelí složité situaci. Inflace zůstává zdrojem nejistoty a případné další zrychlení cenového růstu by mohlo oddálit uvolňování měnové politiky, případně přimět Fed k opětovnému zvýšení sazeb v USA. Investoři proto vedle hospodářských výsledků společností pozorně sledují také inflační statistiky, vývoj trhu práce a vyjádření představitelů centrální banky.
Odlišný obrázek, než jaký na amerických burzách v posledních týdnech pozorujeme, ukazují evropské akciové trhy. Panevropský index STOXX Europe 600 si totiž dokázal udržet relativně příznivou výkonnost a v některých obdobích dokonce překonával americké akciové benchmarky. Podporou jsou zejména hospodářské výsledky evropských podniků, zájem o průmyslové společnosti, bankovní sektor a firmy napojené na energetiku či obranný průmysl. Výhodou evropského trhu je také jeho odlišná sektorová struktura. Na rozdíl od amerických indexů není jeho výkonnost tolik závislá na několika největších technologických společnostech, což může v období výprodejů v tomto odvětví představovat určitou výhodu. Německý index DAX, britský FTSE 100 i francouzský CAC 40 však zůstávají citlivé na hospodářský vývoj v jednotlivých zemích, ceny energií a geopolitickou situaci. Pro evropské podniky je důležitá zejména schopnost udržet konkurenceschopnost v prostředí pomalejšího hospodářského růstu a přetrvávajících nákladových tlaků. Pozitivním faktorem tedy může být postupné oživení průmyslové aktivity a pokračující investice do energetické a dopravní infrastruktury. Na druhou stranu případné zhoršení ekonomické situace v Německu nebo slabší poptávka ze zahraničí by mohly další růst evropských akcií v dohledné době naopak brzdit.
Rozdílný vývoj je patrný také v Asii. Japonské akcie se v posledních týdnech těšily zvýšenému zájmu investorů, přičemž podporu jim poskytují zejména exportně orientované podniky, technologický průmysl a očekávání dalšího zlepšování firemní ziskovosti. Ještě výraznější pozornost poutají jihokorejské a tchajwanské burzy, které jsou úzce propojené s globálním polovodičovým průmyslem. Společnosti jako SK Hynix, Samsung Electronics nebo TSMC patří mezi důležité články dodavatelského řetězce pro rozvoj umělé inteligence. Jejich výkonnost tak do značné míry odráží očekávání ohledně dalšího růstu poptávky po paměťových čipech, procesorech a dalších součástech datových center. Zatímco některé asijské trhy z tohoto trendu těží, čínské akcie se nadále potýkají s řadou specifických problémů. Investoři tak u čínských akcií zůstávají opatrní kvůli pomalejšímu růstu domácí ekonomiky, situaci na realitním trhu a nejistotě ohledně dalších vládních podpůrných opatření. Významným rizikem jsou také i poměrně nejasné obchodní vztahy mezi Čínou a Spojenými státy, zejména pak v rámci omezeného vývozu pokročilých polovodičových technologií. Případné zpřísnění obchodních restrikcí by totiž následně mohlo negativně ovlivnit nejen čínské podniky, ale také globální technologické dodavatelské řetězce. Asijské trhy proto mohou do jisté míry nabídnout zajímavé investiční příležitosti, jejich další vývoj však bude záviset na kombinaci technologického růstu, hospodářské situace jednotlivých zemí a geopolitických vztahů. V širším pohledu se tím pádem stále výrazněji ukazuje, že výkonnost světových akciových trhů není jednotná a investoři začínají více diverzifikovat kapitál mezi jednotlivé regiony i sektory.
Výhled na závěr letošního roku a první měsíce příštího roku 2027 zůstává podle investičních institucí převážně opatrně optimistický. Základní scénáře tudíž spíše počítají s pokračujícím růstem světové ekonomiky a dalším zvyšováním firemních zisků, které by mohly vytvořit prostor pro postupné posilování akciových indexů. Významnou roli bude hrát především americká ekonomika, jejíž výkonnost ovlivňuje globální investiční náladu. Pokud si udrží relativní odolnost a spotřebitelská poptávka zůstane stabilní, mohou americké společnosti pokračovat ve zvyšování tržeb a zisků. Americký bankovní gigant Goldman Sachs potom ve svých výhledech upozorňuje na význam hospodářského růstu a firemní ziskovosti jako hlavních faktorů, které budou určovat další vývoj akciových trhů v příštím roce. Zároveň však nelze pochopitelně očekávat, že všechny sektory porostou stejným tempem. Výraznější rozdíly mohou vznikat zejména mezi technologickými společnostmi, tradičními průmyslovými podniky a společnostmi orientovanými na spotřebitele. U technologického odvětví bude následně rozhodující, zda se současné investice do umělé inteligence promění v dlouhodobě udržitelný zdroj příjmů. Pokud bude poptávka po výpočetním výkonu, polovodičích a datových centrech pokračovat současným tempem, mohou z toho těžit nejen největší výrobci čipů, ale také dodavatelé infrastruktury, energetických zařízení a specializovaných služeb. Naopak společnosti s vysokým zadlužením, náročným financováním a nejistou návratností investic mohou zůstat pod tlakem. Dalším zásadním faktorem bude měnová politika. Přetrvávající inflační tlaky totiž mohou následně centrálním bankám komplikovat případné snižování úrokových sazeb.
Autor článku:
Investice | Analytik