Ceny zlata a stříbra v posledních týdnech procházejí výraznou korekcí po mimořádně silném růstu z předchozích dvou let. Cena stříbra tak od konce ledna klesla přibližně o 50 % a cena zlata propadla téměř o 30 %. To především kvůli posilujícímu dolaru, vyšším výnosům dluhopisů a nejistotě ohledně dalšího vývoje úrokových sazeb amerického Fedu. Současný pokles však zatím nemusí znamenat konec dlouhodobého růstového trendu, ale spíše přirozenou reakci trhu po výrazném růstu cen. Vývoj drahých kovů pak bude do konce roku 2026 záviset hlavně na měnové politice, síle americké měny, inflaci, geopolitických rizicích a aktivitě centrálních bank. Zatímco zlato nadále podporují nákupy centrálních bank a obavy z dlouhodobé finanční nejistoty, stříbro může těžit především z rostoucí průmyslové poptávky v oblasti technologií, energetiky a elektromobility. Přestože mohou drahé kovy v krátkodobém horizontu zůstat volatilní, jejich dlouhodobý investiční příběh zůstává dle mnoha faktorů stále podporovaný. Více se dočtete v následujícím článku.

Ceny zlata a stříbra v poslední době procházejí výraznější korekcí po mimořádně silném růstu, který trval prakticky poslední dva roky a vyvrcholil na začátku letošního roku. Cena stříbra tak od konce letošního ledna poklesla přibližně o 50 %, a to z hodnoty 120 dolarů za trojskou unci na aktuální hodnotu okolo 58 dolarů za unci. I hodnota zlata od konce ledna výrazněji klesla, a to téměř o 30 % z 5 500 dolarů za trojskou unci až pod úroveň 4 000 dolarů a zaznamenalo tak svůj nejvýraznější čtvrtletní pokles od dubna 2013. Zatímco v předchozích měsících investoři nakupovali drahé kovy jako ochranu před inflací, geopolitickým napětím a obavami ze zpomalování světové ekonomiky, nyní část trhu realizuje dosažené zisky. Současný pokles proto zatím nelze vnímat jako definitivní změnu dlouhodobého trendu, ale spíše jako přirozenou korekci po výrazném růstu. Drahé kovy totiž často reagují nejen na samotnou míru nejistoty ve světě, ale především na vývoj úrokových sazeb, hodnotu amerického dolaru a očekávání investorů ohledně dalšího vývoje globální ekonomiky. Jedním z nejvýznamnějších faktorů, který v současnosti tlačí ceny drahých kovů dolů, je vývoj očekávání ohledně kroků americké centrální banky (Fed). Zlato ani stříbro totiž nepřinášejí investorům žádný pravidelný výnos, a proto jsou méně atraktivní v prostředí vyšších úrokových sazeb a rostoucích výnosů státních dluhopisů. Pokud tedy mohou investoři získat zajímavé zhodnocení u bezpečných úročených aktiv, například u zmíněných státních dluhopisů, část kapitálu se často přesouvá právě ze zlata a stříbra do těchto alternativ. Naopak období poklesů sazeb bývá pro drahé kovy historicky příznivější. Dalším důležitým faktorem je americký dolar. Zlato i stříbro jsou obchodovány především v americké měně, a pokud dolar posiluje, stává se zlato a stříbro pro zahraniční investory dražšími. Silnější dolar proto obvykle vytváří tlak na pokles cen drahých kovů. Naproti tomu oslabení americké měny bývá pro zlato i stříbro naopak pozitivním impulzem.

Proč drahé kovy v poslední době tolik neslouží jako klasický bezpečný přístav?

Na první pohled může působit překvapivě, že v době aktuálních válečných konfliktů ceny zlata a stříbra nerostou výrazněji. Důvodem je skutečnost, že ne každý geopolitický konflikt má na finanční trhy stejný dopad. Klíčové je především to, zda daný konflikt zasahuje oblast významnou pro světovou produkci energií, zejména ropy a zemního plynu. Pokud se napětí týká zemí, které nejsou zásadními světovými producenty těchto surovin, reakce trhů bývá často omezenější a na ceny zlata a stříbra má spíše pozitivní vliv. Obecně totiž války a konflikty přispívají k narativu uložit finance právě zejména do drahých kovů. Příkladem může být situace u izraelsko-palestinského konfliktu. Přestože jde o velmi závažnou geopolitickou událost, samotná oblast konfliktu ale nemá rozhodující význam pro globální produkci ropy a plynu. Investoři tak tradičně za těchto okolností přesouvají část kapitálu do bezpečných aktiv, mezi která tradičně patří zlato, švýcarský frank, japonský jen či doposud i americký dolar. Odlišná situace ale nastává tedy u konfliktů, které se týkají významných světových producentů energií. Pokud je ohrožena země s velkou produkcí ropy či jsou ohroženy strategické přepravní trasy, trhy reagují mnohem citlivěji. Typickým příkladem je právě nedávnými boji zasažený Írán. Tato země totiž patří mezi velice významné producenty ropy a zároveň se nachází v oblasti Hormuzského průlivu, kterým podle odhadů prochází přibližně pětina světové produkce ropy prakticky ze všech producentských zemí perského zálivu. Jakékoli omezení této klíčové námořní trasy proto okamžitě vyvolává obavy z narušení globálních dodávek ropy či plynu. Podobný význam má rovněž i letošní intervence do Venezuely, která disponuje jedněmi z největších zásob ropy na světě, avšak její produkce je dlouhodobě omezována politickou a ekonomickou nestabilitou. Pokud je tím pádem na světových trzích méně ropy, její cena má tendenci růst. Vyšší ceny energií se následně promítají do cen pohonných hmot, dopravy i výrobních nákladů, což může zvyšovat celkovou inflaci. Centrální banky pak mohou na základě zvyšující se inflace reagovat přísnější měnovou politikou a delším udržením vyšších úrokových sazeb. A právě tento proces může působit proti růstu cen zlata i stříbra, jelikož vyšší úrokové sazby totiž podporují dolar, a silnější americká měna obvykle vytváří tlak na ceny drahých kovů. Tento popisovaný efekt pak zaznamenáváme po většinu měsíců první poloviny roku, respektive od únorového započetí války v Íránu.

Jaký je výhled na ceny zlata a stříbra do konce roku 2026?

Do konce letošního roku bude ceny zlata a stříbra ovlivňovat především vývoj úrokových sazeb, síla amerického dolaru, inflace, geopolitická situace a aktivita centrálních bank. Klíčovým faktorem bude především zmiňovaná měnová politika amerického Fedu. Případné snižování sazeb by tak mohlo podpořit růst drahých kovů, protože snižuje atraktivitu úročených aktiv. Naopak déletrvající vysoké sazby a silný dolar by mohly ceny zlata i stříbra brzdit. Významnou podporou pro zlato zůstávají také nákupy centrálních bank, které se snaží diverzifikovat své rezervy a omezit závislost na americkém dolaru. Dalším faktorem budou geopolitická rizika, napětí mezi velmocemi jako například mezi Čínou a Tchaj-wanem či i nové konflikty, které tradičně zvyšují poptávku po bezpečných aktivech. U stříbra bude kromě investiční poptávky důležitý také průmyslový vývoj, zejména rostoucí využití v solární energetice, elektronice, elektromobilitě a technologiích spojených s rychlým rozvojem datových center. Díky tomu může mít stříbro vyšší růstový potenciál než zlato, ale zároveň bude citlivější na případné zpomalení globální ekonomiky a může tak vykazovat větší cenové výkyvy. Pokud dojde k poklesu úrokových sazeb, oslabení dolaru a pokračování geopolitické nejistoty, mohou ceny obou kovů dále růst. Naopak stabilizace ekonomiky, silnější dolar nebo návrat investorů k rizikovějším aktivům by mohly vést k další mírnější korekci jejich aktuálních cen. Současná korekce cen drahých kovů je tudíž výsledkem kombinace několika faktorů. Investoři po předchozím výrazném růstu částečně vybírají zisky, zároveň působí silnější americký dolar, vyšší výnosy dluhopisů a nejistota ohledně dalšího směřování měnové politiky americké centrální banky (Fed). Samotný pokles cen však automaticky neznamená konec dlouhodobého růstového trendu. Zlato nadále podporují zmíněné mohutné nákupy centrálních bank a zároveň jeho ceny pozitivně stimulují i obavy investorů z dlouhodobější nestability měn a veřejných financí. Stříbro naopak těží především z rostoucí průmyslové poptávky, technologického rozvoje a globální energetické transformace. Rok 2026 tak může být pro drahé kovy obdobím výrazné volatility, ale zároveň i pokračováním dlouhodobého trendu, ve kterém zlato a stříbro zůstávají významnou součástí investičních portfolií nejen drobných investorů, ale také velkých finančních institucí a centrálních bank po celém světě.