Vývoj finančních trhů do konce roku bude ovlivňovat především očekávání ohledně dalšího směřování měnové politiky, vývoj inflace, vývoj dluhopisových výnosů a rostoucí obavy z vysokého zadlužení velkých ekonomik. Novým významným tématem se také stává možné zpomalení investic do umělé inteligence, kdy se technologický sektor rozdělil na zastánce pokračování masivních výdajů a na ty, kteří upozorňují na riziko přehnaných očekávání. Investoři proto budou sledovat nejen vývoj AI sektoru, ale také kroky amerického Fedu, ECB či Bank of Japan. Pokud se totiž centrálním bankám podaří udržet cenovou stabilitu a vytvořit prostor pro příznivější měnové podmínky, akciové trhy mohou případně pokračovat v růstu. Naproti tomu vyšší inflace, růst výnosů dluhopisů nebo výraznější zpomalení AI investic by na trzích mohly naopak zvyšovat volatilitu. Velmi významnou roli budou hrát rovněž i americké volby do Kongresu, politika D. Trumpa, ceny energií a výsledková sezóna velkých technologických společností za třetí čtvrtletí. Více se dozvíte v následujícím článku.

Vývoj finančních trhů bude do konce roku pravděpodobně určovat především souboj mezi očekáváním příznivější měnové politiky a obavami z rostoucího zadlužení vlád velkých ekonomik. Zároveň ale trhy v posledních dnech čelí novému narativu ohledně možného zpomalení vývoje, respektive snížení investic a kapitálových výdajů neboli tzv. Capexů do oblasti umělé inteligence. A to pak na základě výroků některých představitelů velkých amerických technologických společností. Proti tomuto kroku je ale zejména z důvodu jakéhosi závodu s čínskými společnostmi participujícími rovněž na vývoji AI velmi vehementně prezident USA D. Trump. Spíše proti zpomalení současného svižného vývoje AI jsou pak i někteří představitelé technologických společností. Což se týká například společnosti Alphabet (Google) či neskrývavě i představitelů společnosti Meta (Facebook). Situace se tak rozdělila na dva tábory. Jedna polovina je pro pokračování mohutného vývoje podporovaného masivními investicemi ze strany amerických společností, druhá polovina je tedy aktuálně spíše pro zpomalení tohoto pomyslného rychle rozjetého vlaku. Čemuž ostatně odpovídá i odložený vstup na burzu tzv. IPO společnosti OpenAI (ChatGPT), který se měl uskutečnit již na podzim letošního roku, ale nakonec se odkládá minimálně až na příští rok 2027. Současně ale, pokud by se americké centrální bance (Fed) podařilo udržet stabilitu finančního systému a zároveň pokračovat ve snižování inflačních tlaků, investoři mohou získat větší důvěru a postupně přesouvat kapitál zpět do rizikovějších aktiv včetně akciového trhu. V takovém prostředí by následně akciové trhy mohly případně pokračovat v růstu, a to především i v důsledku dlouhodobějších investičních trendů, souvisejících s oblastmi spojenými právě s fenoménem umělé inteligence. Což se týká hlavně potenciálně silnější výroby polovodičů a čipů hnané jejich markantním nedostatkem, technologické infrastruktury, velmi silně rostoucí poptávky po paměťových technologiích či rovněž i rozsáhlé výstavby datových center. Vedle vývoje inflace, dluhopisových výnosů a hospodářských výsledků firem neboli tzv. Earnings tak budou investoři do konce roku sledovat několik klíčových událostí, které mohou výrazně ovlivnit další směr finančních trhů. Jednou z nejdůležitějších oblastí bude bezpochyby zejména měnová politika zmíněného Fedu, ECB či v poslední době investory a obchodníky opět i více sledovaná měnová politika Bank of Japan (BoJ). Fed má totiž do konce letošního roku naplánována ještě tři měnově-politická zasedání neboli FOMC, a to již tento zářijový týden, na začátku října a v první polovině prosince. A právě blížící se zářijové zasedání pak může být pro trhy mimořádně významné, jelikož investoři budou hledat náznaky, zda americká centrální banka začne připravovat půdu pro případné uvolnění své měnové politiky, nebo ponechá úrokové sazby na vyšších úrovních po delší dobu či dokonce úrokové sazby v USA o 25 baz. bodů zvýší. S tím, že poslední zmíněná varianta je za poslední týdny dle předběžných predikcí nejvíce pravděpodobná, a to přibližně s 85% až 90% pravděpodobností. Situace však zůstává i nadále komplikovaná, jelikož silnější vývoj amerického trhu práce a opětovný růst cen energií zvyšují obavy, že inflace nemusí klesat tak rychle, jak investoři doposud očekávali. Zároveň srpnová tvorba pracovních míst v USA překonala předběžné odhady trhu a současně další poměrně prudký růst cen ropy představuje opětovné potenciální inflační riziko, které může ovlivnit nejen Spojené státy, ale i globální ekonomiku.

Výnosy dluhopisů zůstávají klíčovým faktorem

Velmi důležitým tématem potom zůstane rovněž i vývoj amerického dluhopisového trhu. Pokud by výnosy desetiletých amerických státních dluhopisů pokračovaly v růstu a dlouhodobé úrokové sazby zůstaly zvýšené, mohlo by to vytvářet tlak především na technologické společnosti s vysokým oceněním. Ty jsou totiž citlivější na vyšší úrokové sazby, protože jejich současná hodnota závisí výrazně na očekávání budoucího růstu. Naopak stabilizace dluhopisových výnosů by mohla akciovým trhům výrazně pomoci. Investoři proto budou nadále sledovat kombinaci vysokého amerického rozpočtového deficitu, rostoucího státního dluhu a potřeby financovat rozsáhlé vládní výdaje prostřednictvím nových emisí dluhopisů. Další významnou událostí budou americké volby do Kongresu, které se uskuteční již 3. listopadu 2026. Volit se bude celá Sněmovna reprezentantů a přibližně třetina Senátu. Výsledek rozhodne o tom, která politická strana bude mít v následujících dvou letech kontrolu nad jednotlivými komorami Kongresu. Pro finanční trhy bude zásadní především otázka, zda si republikáni udrží současnou kontrolu nad Kongresem, nebo zda ji alespoň v jedné komoře ztratí. Výsledek tím pádem může ovlivnit budoucí podobu daňové politiky, rozpočtových výdajů, regulací, obchodních vztahů, ale i zahraniční politiky. Předvolební nejistota proto může během října a začátku listopadu zvýšit volatilitu zejména u citlivějších sektorů trhu.

Role Trumpovy politiky a ekonomických dat

Významnou úlohu bude mít také politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Investoři budou tudíž sledovat především případné změny v oblasti cel, obchodních vztahů, fiskální politiky a geopolitických rozhodnutí. Volební výsledek zároveň ovlivní očekávání ohledně schopnosti současné administrativy prosazovat další ekonomická opatření. Nejistota spojená s politickým vývojem se potom může promítat nejen do akciového trhu, ale rovněž i do kurzu dolaru, výnosů dluhopisů a očekávání ohledně budoucího vývoje rozpočtového deficitu. Současně bude podstatné sledovat i ekonomickou náladu voličů, protože inflace, ceny energií a životní náklady mohou být před takto důležitými volbami v USA velmi významnými tématy. Investoři se budou zaměřovat také na další klíčové ekonomické ukazatele – především vývoj americké inflace neboli CPI a PPI čili index cen výrobců, údaje z trhu práce včetně tzv. NFP reportu, spotřebitelskou náladu a výsledkovou sezónu velkých amerických společností (Earnings) za třetí čtvrtletí. Právě kombinace těchto faktorů může rozhodnout o tom, zda se finanční trhy začnou připravovat na období nižších úrokových sazeb a pokračujícího růstu akcií, nebo zda naopak převládne scénář delšího období vyšších sazeb, zvýšené volatility, a tedy i větší opatrnosti investorů.