České stavebnictví pokračuje v růstu i v první polovině letošního roku, kdy se jeho hlavním motorem stává pozemní stavitelství tažené novou bytovou výstavbou. Zatímco pozemní stavitelství rostlo od ledna do května průměrným tempem 6,4 %, aktivita v rámci inženýrského stavitelství za stejné období po velmi silných předchozích letech naopak poklesla, a to v průměru o 1 %. Pozemní stavitelství je tak aktuálně podporováno zejména vyšším počtem zahajovaných bytových projektů, ale i nižšími srovnávacími základnami z předchozích let. Současně roste i počet vydávaných stavebních povolení. Od začátku roku tedy bylo v Česku zahájeno přibližně na 18 781 nových bytů, přičemž největší stavební aktivita se soustředí především do Prahy či Brna. Přestože se segment pozemního stavitelství postupně oživuje, jeho další rozvoj ale může v dohledné budoucnosti brzdit nedostatek pracovníků, rostoucí náklady na lidskou práci či nejistota spojená s vývojem cen materiálů a energií.

Vývoj tuzemského stavebního sektoru v letošním roce ukazuje rozdílnou dynamiku jednotlivých částí trhu. Zatímco oblast pozemního stavitelství během prvních měsíců roku ve srovnání s loňskem postupně zlepšuje své výsledky a vykazuje vyšší aktivitu, situace v segmentu inženýrského stavitelství je odlišná. Celková stavební produkce v Česku roste již devatenáctý měsíc v řadě, přičemž v poslední době je růst stále více podporován právě silnější aktivitou v oblasti pozemního stavitelství, zejména vyšší výstavbou budov a nových bytových projektů. Od ledna do května letošního roku se stavební aktivita v tuzemsku zvyšovala průměrným tempem přibližně 4,1 %. V samotném dubnu pak byla stavební produkce meziročně, tedy oproti dubnu roku 2025, vyšší dokonce o 7,7 %. Samotné pozemní stavitelství, které zahrnuje například výstavbu bytových i nebytových budov, rostlo během prvních pěti měsíců letošního roku v průměru o 6,4 %. V dubnu pak meziroční růst výstavby budov včetně nových bytů přesáhl dokonce 12% tempo. Tento vývoj odpovídá rovněž postupnému oživení bytové výstavby a vyššímu počtu připravovaných stavebních projektů. Vývoj potvrzuje také počet vydávaných stavebních povolení, který během prvních pěti měsíců letošního roku vykazuje stabilní aktivitu a naznačuje pokračující zájem developerů a stavařů o novou výstavbu. Vydaných stavebních povolení v Česku tedy prozatím od ledna do května 2026 bylo vydáno celkem přibližně na 26 077. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2025 jde tím pádem přibližně o 6,7 tisíce stavebních povolení více. Jedná se tudíž zhruba o 35 % meziroční nárůst. Naproti tomu opačný trend je patrný u inženýrského stavitelství. Přestože růst v tomto segmentu stále zůstává významnou součástí českého stavebnictví, jeho tempo ale není již tak výrazné jako v předchozích letech. Od ledna do května letošního roku zde totiž došlo v meziročním srovnání s rokem 2025 k průměrnému poklesu aktivity přibližně o 1 %.

Jak se tedy konkrétně vyvíjí pozemní stavitelství oproti inženýrskému?

Důvodem je především skutečnost, že předchozí roky byly v oblasti inženýrského stavitelství mimořádně silné díky rozsáhlým infrastrukturním projektům. Tento segment těžil zejména z intenzivní realizace velkých dopravních staveb, mezi které patřila výstavba nových dálničních úseků, modernizace silnic, železničních tratí, mostů, tunelů, viaduktů, ekoduktů a dalších souvisejících projektů. Po období, kdy růst stavebnictví výrazně podporovaly především velké infrastrukturní investice, se nyní do popředí dostává také pozemní stavitelství. Jeho současný růst je tažen hlavně obnovenou aktivitou v oblasti rezidenční výstavby a vyšším počtem nově zahajovaných bytových projektů. Společně s výstavbou rodinných domů tvoří právě bytové projekty jeden z hlavních pilířů jednotlivých kategorií pozemního stavitelství. Do aktuálních statistik se však nepromítá pouze skutečné zvýšení stavební aktivity, ale také rozdílná srovnávací základna z předchozích let. Zatímco loňské výsledky byly výrazně ovlivněny vysokým objemem dokončovaných infrastrukturních staveb, bytová výstavba vychází z relativně slabších hodnot předchozího období. Současné zlepšení proto nelze automaticky označit za začátek dlouhodobého stavebního boomu. Jde spíše o kombinaci vyššího počtu nových bytových projektů, postupného oživení poptávky a statistického efektu vycházejícího z nižší aktivity v předchozích letech. Od ledna do května 2026 tak byla v České republice zahájena výstavba celkem přibližně 18 781 nových bytů. Za prvních pět měsíců roku tedy průměrně vychází zhruba 3 756 zahájených bytů měsíčně. Tato data tedy potvrzují, že současné oživení českého stavebnictví je výrazně podporováno právě rezidenční výstavbou. S tím, že pro srovnání bylo plošně v Česku za rok 2025 zahájeno přibližně na nových 35 819 bytů. Je ale důležité rozlišovat zahájené a dokončené byty, jelikož zahájená výstavba znamená, že se začalo stavět, nikoli že jsou tyto byty již k dispozici.

Největší koncentrace stavební aktivity ale zůstává ve velkých městech

Současné zlepšení situace v sektoru tuzemského stavebnictví je výrazně spojeno především s vyšší aktivitou v oblasti rezidenční výstavby. Právě bytové projekty se letos řadí mezi hlavní zdroje růstu, které pozitivně ovlivňují celkový vývoj stavební produkce. Podle nově zveřejněných statistik bylo například v dubnu v České republice zahájeno 5100 bytů, což znamenalo meziroční zvýšení o téměř 90 %. Tento výrazný růst je však částečně ovlivněn také velmi nízkou srovnávací základnou z minulého roku a jednorázovým zahájením několika rozsáhlejších developerských projektů. Nejvýraznější oživení bytové výstavby se letos ukazuje zejména v Brně a v Jihomoravském kraji, kde byla aktivita spojená s novými bytovými projekty dokonce vyšší než ve stejném období v Praze. V hlavním městě naopak počet zahájených bytů stále zaostával za loňskou úrovní, a to přibližně o 5 %. Přesto současný růst výstavby zatím nebude znamenat zásadní změnu v dostupnosti bydlení, protože nabídka nových bytů stále nedokáže plně pokrýt dlouhodobě vysokou poptávku. Další expanzi stavebního sektoru mohou navíc brzdit některé dlouhodobé strukturální problémy. Mezi nejvýznamnější omezení patří zejména nedostatek kvalifikovaných pracovníků a nejistota související s možným odchodem části ukrajinských zaměstnanců v důsledku možného zlepšení situace v jejich boji zasažené domovině, jelikož představují důležitou část pracovní síly v českém stavebnictví. Současně se stále výrazněji promítá do nákladů také růst cen práce, zejména u stavebních profesí, řemeslníků a manuálních pracovníků. V posledním období se proto i v České republice začínají objevovat nové zkušební projekty využívající například 3D tisk ve stavebnictví, kde může značnou část hrubých stavebních prací zajistit automatizace a robotizované technologie. Tento způsob výstavby by mohl v delším časovém horizontu částečně pomoci řešit problém s rostoucími náklady na lidskou práci a nedostatkem pracovníků. Vývoj stavebnictví zároveň ovlivňují i další faktory, mezi které patří geopolitická nejistota, kolísání cen některých komodit a obtížně nahraditelných surovin využívaných ve stavební produkci. Významnou roli hrají také vyšší náklady na dopravu a přepravu stavebních materiálů. Při podrobnějším pohledu na rozložení nové bytové výstavby v rámci České republiky je patrné, že největší část rezidenční aktivity se v posledních měsících koncentrovala především do ekonomicky nejvýznamnějších oblastí země. Nejvyšší počet nově zahajovaných bytů připadal zejména na Prahu a její širší zázemí. Silnou pozici si udrželo také Brno a jeho okolí, tedy brněnská metropolitní oblast neboli tzv. BMO, která zahrnuje přibližně 700 tis. obyvatel. Vyšší dynamiku nové bytové výstavby bylo možné sledovat rovněž v dalších částech Jihomoravského kraje či i v Moravskoslezském kraji, zejména pak v oblasti Ostravska. Právě tyto regiony významně přispěly ke zlepšení výsledků pozemního stavitelství a podpořily růst celkové stavební produkce v rámci celé České republiky. V Praze se rostoucí aktivita odráží především v realizaci nových rezidenčních projektů, které reagují na dlouhodobý nedostatek bytů a stále vysokou poptávku po bydlení. Podobný trend lze pozorovat také v Brně, jeho okolí a dalších větších městech Jihomoravského kraje, kde developerské společnosti postupně rozšiřují nabídku prostřednictvím nových bytových projektů.