Klientská zóna
Ceny elektřiny a plynu, které během let 2021 a 2022 prošly mimořádně prudkým růstem, se v posledním období postupně dostaly do klidnější fáze. I přesto nadále představují jeden z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících vývoj inflace, finanční situaci domácností, náklady firem a celkovou kondici evropské ekonomiky. Energetická krize zároveň odhalila vysokou citlivost evropského trhu na problémy v dodavatelských řetězcích a ukázala, že geopolitické události mohou během krátké doby způsobit výrazné cenové pohyby. Ačkoliv jsou současné podmínky výrazně stabilnější než v období největšího napětí, návrat k velmi nízkým a dlouhodobě předvídatelným cenám energií, které byly běžné před rokem 2021, se zatím neočekává. Evropský energetický sektor se však dokázal na novou situaci poměrně rychle adaptovat. Omezení dodávek ruského plynu vedlo k hledání alternativních zdrojů a k výraznému posílení dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropa začala ve větší míře využívat dodávky LNG prakticky z celého světa, a to hlavně z Kataru, USA, Nigérie či z Austrálie a současně započala s masivním investováním do rozšíření skladovacích možností, modernizace infrastruktury a vytvoření širší sítě obchodních partnerů. Tato diverzifikace tudíž pomohla evropským zemím v relativně krátkém čase snížit závislost na do té doby velmi významném dodavateli energetických komodit včetně zemního plynu – Rusku a zvýšit tak odolnost celého evropského energetického systému. Přijatá opatření umožnila Evropské unii omezit riziko nedostatku energií a snížit pravděpodobnost opakování extrémního cenového růstu, který trh velmi citelně zasáhl hlavně ve druhé polovině roku 2022. Zároveň ale tato opatření nepřímo znamenala, že evropské ceny energií jsou nyní ještě více ovlivňovány globálním prostředím. Vedle vývoje konfliktu na Ukrajině tak hraje stále větší roli také situace na Blízkém východě, změny ve světové poptávce nebo konkurenční tlak mezi Evropou a Asií při zajišťování dodávek LNG. Energetický trh se tedy oproti krizovému období výrazně uklidnil, avšak jeho citlivost vůči vnějším vlivům zůstává vysoká. Jakékoliv narušení klíčových přepravních tras, omezení dodávek nebo výraznější geopolitická eskalace může mít rychlý dopad na cenový vývoj. Evropa proto vstupuje do období větší stability, ale zároveň musí počítat s tím, že ceny energií budou i nadále výrazně reagovat na vývoj světové ekonomiky, počasí a na mezinárodní politické situace.
U zemního plynu bude v následujících měsících roku rozhodující především rovnováha mezi nabídkou a poptávkou. Evropa již sice není tak silně závislá na ruském plynu jako před rokem 2021, stále však musí významnou část své spotřeby pokrývat dovozem ze světových trhů. Zásadní roli proto hraje dostupnost LNG, vývoj spotřeby v Asii a schopnost evropských zemí udržet dostatečně naplněné zásobníky plynu před zimní sezonou. A právě poslední zmíněný faktor – naplněnost zásobníků plynu v Evropě – může být v průběhu následujícího zimního období nezanedbatelný problém. Evropský trh se zemním plynem totiž vstupuje do závěru roku s výrazně nižšími zásobami, než bylo v minulosti obvyklé. Aktuální naplněnost plynových zásobníků v EU tím pádem nedosahuje ani 58 %, což je nejnižší úroveň pro toto období od roku 2011. Ve srovnání s loňským rokem jde o výrazný pokles, protože před rokem byly evropské zásoby naplněny téměř ze 70 %. V Česku je sice situace mírně příznivější, přesto jsou u nás zásobníky naplněny pouze zhruba z 61 %, zatímco loni to bylo 76 %. Důvodem slabšího doplňování zásob je mimo jiné omezení globálních dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) v důsledku geopolitického napětí, což zvyšuje obavy z možného růstu cen během zimních měsíců. Evropská unie sice od energetické krize v roce 2022 snížila spotřebu plynu a více využívá obnovitelné zdroje, zároveň se však po omezení dovozu z Ruska stala více odkázaná na dodávky z globálního trhu. Pokud se evropským zemím nepodaří před začátkem zimní sezony zásoby výrazně navýšit, může v období vyšší poptávky dojít k tlaku na růst cen. EU proto sleduje vývoj dodávek LNG i stav zásobníků plynu velmi pozorně. Významným faktorem pro udržení cen energetických komodit v čele s plynem na přijatelných hodnotách bude také další rozvoj evropské energetické infrastruktury. Posilování LNG terminálů a odstranění takzvaných úzkých míst neboli úzkých hrdel v přepravní soustavě totiž umožní efektivnější distribuci plynu i do vnitrozemských států, které nemají vlastní námořní terminály, mezi něž patří rovněž i Česko. Lepší propojení evropského trhu může následně pomoci snížit cenové rozdíly mezi jednotlivými regiony a zvýšit celkovou energetickou bezpečnost. Pokud budou dodávky stabilní a počasí nepřinese mimořádně chladnou zimu, ceny plynu by měly zůstat výrazně pod krizovými maximy z roku 2022. Evropský referenční kontrakt na rotterdamské palivové burze určující ceny plynu pro evropský trh TTF by se podle základního scénáře mohl do konce roku 2026 pohybovat přibližně v rozmezí 50 až 80 EUR/MWh. S tím, že cena zemního plynu na trhu TTF s dodáním v následujícím měsíci činí ke dni 6. srpna 2026 přibližně 54,39 EUR/MWh, tedy zhruba 1 316 Kč/MWh. Pro Českou republiku je potom významnější kontrakt s dodáním v následujícím roce, který se aktuálně obchoduje kolem 41,501 EUR/MWh, což odpovídá přibližně 1 004 Kč/MWh. Futures kontrakt pro rok 2028 je ještě níže na úrovni 31,175 EUR/MWh, tedy asi 754 Kč/MWh.
Vývoj cen elektřiny je složitější než u zemního plynu, protože do něj vstupuje více faktorů. Vedle ceny plynu, který stále významně ovlivňuje evropskou výrobu elektřiny, hrají důležitou roli také ceny emisních povolenek, pokud možno stabilní výkon jaderných elektráren především ve Francii, výroba z obnovitelných zdrojů (OZE) nebo vývoj průmyslové spotřeby, zejména v Německu jakožto největší evropské ekonomice. Krátkodobé cenové výkyvy tak mohou způsobovat především klimatické podmínky. Extrémní vedra, dlouhodobé sucho nebo období s nízkou výrobou z větrných elektráren totiž mohou výrazně ovlivnit dostupnost elektřiny. Nedostatek vody například omezuje i provoz některých evropských elektráren využívajících vodu pro chlazení. Výraznější dopady mohou mít tyto problémy zejména ve Francii, kde nízké průtoky řek a pokles hladin vodních toků komplikují provoz některých jaderných elektráren. Dlouhodobě by naopak na ceny elektřiny mohl pozitivně působit pokračující rozvoj obnovitelných zdrojů, především pak nově instalovaných solárních elektráren. Výroba z těchto zdrojů je často levnější než tradiční formy energie, zároveň však vyžaduje rozsáhlé investice do elektrických sítí, ukládání energie a stability celé soustavy. Právě náklady spojené s energetickou transformací mohou zpomalit pokles konečných cen pro spotřebitele. Velkoobchodní ceny elektřiny v Evropě by se podle současných odhadů mohly v průběhu druhé poloviny roku 2026 pohybovat přibližně kolem 80 až 105 EUR/MWh. Evropská centrální banka (ECB) pracuje pro rok 2026 s průměrnou cenou kolem 89 EUR/MWh. Aktuální futures kontrakt na elektřinu s dodáním v České republice v roce 2027 se 6. srpna 2026 obchoduje za 105,97 EUR/MWh, tedy přibližně 2 563 Kč/MWh. Pro rok 2028 se pak cena pohybuje kolem 91,85 EUR/MWh, což odpovídá přibližně 2 222 Kč/MWh.
Pro české domácnosti nebude rozhodující pouze vývoj cen elektřiny a plynu na burzách, ale také regulovaná část energetických účtů, distribuční poplatky a obchodní politika jednotlivých dodavatelů. Významným faktorem bude také postupný konec některých starších fixací, kdy část zákazníků přejde na nové cenové podmínky. Firmy budou i nadále řešit nejen samotnou cenu energií, ale také její předvídatelnost. Pro energeticky náročný průmysl zůstává stabilní dodávka a konkurenceschopná cena elektřiny jedním z klíčových faktorů při rozhodování o investicích a budoucím rozvoji výroby. Z pohledu investorů zůstává energetika dlouhodobě atraktivním sektorem. Rostoucí elektrifikace ekonomiky, rozvoj datových center, umělé inteligence nebo elektromobility budou zvyšovat poptávku po elektřině. Příležitosti mohou nabídnout společnosti zaměřené na výrobu energie, přenosové sítě, jadernou energetiku nebo technologie pro ukládání energie. Základní scénář pro konec roku 2026 tím pádem počítá s pokračující stabilizací energetického trhu, nikoliv však s návratem k extrémně levným energiím z období před krizí. Největším rizikem zůstává zmiňovaná geopolitika – případné omezení dodávek LNG, problémy s přepravními trasami nebo eskalace konfliktů v regionech důležitých pro energetické suroviny tak mohou ceny opět výrazně zvýšit. Energetický trh tudíž vstupuje do období větší stability, ale nikoli úplného klidu. Domácnosti, firmy i investoři budou muset počítat s tím, že ceny energií budou více než v minulosti reagovat na globální ekonomický vývoj, počasí a geopolitické události.
Autor článku:
Investice | Analytik
