Evropa vstupuje do topné sezóny s nejnižšími zásobami plynu za deset let, což tlačí ceny na energetických burzách vzhůru. Vývoj v dalších měsících ale určí hlavně přísnost zimy, geopolitické napětí na Blízkém východě a dostupnost zkapalněného plynu (LNG), který od ledna 2027 musí definitivně nahradit ruské dodávky. Kvůli provázanosti trhů kopíruje drahý plyn i elektřina, jejíž velkoobchodní cena pro příští rok už na začátku listopadu vystoupala na 156 EUR/MWh. Stabilitu evropské sítě by pak mimo jiné mělo opět zajišťovat již 56 provozuschopných francouzských jaderných reaktorů, které by měly zabraňovat extrémním cenovým výkyvům. Tuzemské domácnosti pocítí mírné zdražování postupně podle konce svých fixací. Konečné účty jim následně v příštím roce plošně navýší očekávaný růst regulované složky, a to o průměrných 2,8 %. Více se dočtete v následujícím článku.

Evropský energetický trh vstupuje do závěru letošního roku v poměrně nejisté situaci. Vývoj cen elektřiny a zemního plynu totiž bude v následujících měsících určovat především dostupnost dodávek LNG (zkapalněného plynu), průběh zimní topné sezony a další vývoj konfliktu na Blízkém východě. Situaci potom komplikuje zejména nižší naplněnost evropských zásobníků, omezení dodávek z Perského zálivu a rostoucí konkurence mezi evropskými a asijskými odběrateli. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) tak vstupuje Evropská unie do topné sezony 2026/2027 s nejnižšími zásobami zemního plynu za více než deset let. Na konci října se totiž jejich naplněnost pohybovala přibližně na 75 procentech kapacity, přičemž doplňování během letních měsíců bylo pomalejší a nákladnější než v předchozích letech. Globální nabídka LNG by navíc měla za celý letošní rok klesnout přibližně o tři procenta, tedy téměř o 20 miliard metrů krychlových. Referenční cena plynu na nizozemském uzlu TTF, který je v rámci cenotvorby určující pro evropský trh, se 4. listopadu pohybovala kolem 93 eur za megawatthodinu a v předchozích týdnech překračovala i hranici 100 eur. Trh již tedy zohledňuje i riziko omezených dodávek a zvýšené poptávky během zimního období.

Významnou roli bude hrát především počasí a schopnost evropských zemí zajistit si dostatečné množství zkapalněného plynu. Pokud bude zima mírnější, tak by nižší spotřeba domácností a průmyslu mohla napomoci udržet zásoby na přijatelnějších úrovních a zabránit tudíž dalšímu výraznému nárůstu cen. V případě déletrvajících mrazů by však kombinace vyšší poptávky, omezené nabídky LNG a nízkých zásob mohla vyvolat další cenové výkyvy. Mezinárodní energetická agentura pak ve svých modelových scénářích upozorňuje na to, že při nepříznivém vývoji by evropské zásobníky mohly na konci března 2027 klesnout pod deset procent kapacity. Jde sice o rizikový scénář, nikoliv o základní prognózu. Ukazuje však ale, jak citlivý současný trh je na případné výpadky dodávek. Další nejistotu představuje rovněž i postupné ukončování dovozu ruského plynu do Evropské unie, které má podle evropského harmonogramu zasáhnout od ledna 2027 také i ruský LNG. Evropa proto bude muset nadále posilovat dovoz LNG od alternativních producentů, zejména ze Spojených států, Ománu, Nigérie či v poslední době z Alžírska, které v letošním roce do jisté míry nahrazuje snížený dovoz LNG z Kataru. Tomu pravidelný vývoz LNG do EU v důsledku války na Blízkém východě silně narušila přetrvávající blokáda Hormuzského zálivu. V první polovině příštího roku navíc vznikne tlak na opětovné doplnění zásobníků po skončení topné sezony. Pokud jejich naplněnost výrazně poklesne, mohou evropské státy nakupovat větší objemy plynu již během jara a léta, což by omezovalo prostor pro výraznější zlevnění. Dlouhodobější výhled je přitom příznivější díky rozšiřování exportních kapacit LNG v Severní Americe, jejichž přínos se ale nemusí naplno projevit již v první polovině roku 2027.

Elektřina zdražuje spolu s plynem, trh bude ovlivňovat také počasí

Vývoj cen elektřiny bude v Evropě do značné míry kopírovat situaci na trhu se zemním plynem. Důvodem je fungování takzvaného marginálního cenového mechanismu, kdy výslednou velkoobchodní cenu v jednotlivých hodinách často určuje nejdražší výrobní zdroj potřebný k pokrytí poptávky. V řadě případů tuto roli zastávají právě plynové elektrárny, takže jejich vyšší provozní náklady se následně promítají také do cen elektřiny. V České republice se cena elektřiny na velkoobchodním trhu pro dodávky v příštím roce na začátku listopadu pohybovala přibližně na 156 eurech za megawatthodinu, tedy zhruba 3800 korunách. Oproti začátku letošního roku jde o výrazný nárůst, který odráží mimo jiné očekávání vyšších nákladů na výrobu a dodávky v následujícím období. Vedle zemního plynu bude cenotvorbu ovlivňovat také vývoj emisních povolenek, jejichž cena představuje významnou nákladovou položku především pro uhelné elektrárny. Případné další zdražování povolenek by mohlo zhoršit konkurenceschopnost části konvenčních zdrojů a přispět tak k růstu velkoobchodních cen. Proti tomu může působit vyšší výroba z obnovitelných zdrojů, dostatečná dostupnost energie z jaderných zdrojů nebo slabší průmyslová poptávka. Do konce letošního roku lze proto očekávat pokračující kolísání cen, přičemž největší riziko představují období zvýšené spotřeby při nízkých teplotách a současně slabší výrobě z větrných a solárních elektráren. Naopak příznivé počasí a dostatek elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE) mohou přinášet dočasné cenové úlevy. V první polovině roku příštího roku bude důležitá také již zmiňovaná dostupnost z jaderných a uhelných zdrojů v evropském regionu. S tím, že předběžně se předpokládá, že opět již většina z 56 jaderných francouzských reaktorů bude svou pravidelnou mohutnou produkcí elektřiny následně dopomáhat ceny elektřiny v Evropě, jako tomu bylo i v posledních pár letech, udržovat na přijatelných úrovních. Pokud by ale došlo k neplánovaným odstávkám většího počtu výrobních bloků, které aktuálně zkrátka nemůže predikovat, tak by se mohla zvýšit závislost na plynových zdrojích a tím i následná citlivost cen elektřiny na vývoj trhu s plynem. Významný vliv bude mít rovněž situace v Německu, jehož energetický trh patří k nejdůležitějším cenotvorným oblastem střední Evropy. Případné zlevnění elektřiny tedy bude záviset nejen na uklidnění situace na trhu s plynem, ale také na celkové dostupnosti výrobních kapacit a vývoji spotřeby. Výraznější pokles cen v první polovině příštího roku proto zatím nelze považovat za samozřejmost.

České domácnosti pocítí zdražování postupně, část poplatků ale zůstane na bedrech státu

Dopad současného vývoje na české spotřebitele bude záviset především na obchodní strategii jednotlivých dodavatelů, způsobu nákupu energií a délce sjednaných smluv. Velkoobchodní ceny se totiž do konečných ceníků nepromítají okamžitě. Dodavatelé nakupují elektřinu a plyn s předstihem a část dodávek mají zajištěnou prostřednictvím dlouhodobějších kontraktů. Domácnosti s fixovanou cenou tak mohou být před krátkodobými výkyvy na burze dočasně chráněny, zatímco zákazníci, kterým smlouva v nejbližších měsících končí, mohou čelit méně výhodným nabídkám. Vedle samotné ceny silové elektřiny a plynu se na konečných účtech podílejí také regulované poplatky, jejichž výši stanovuje Energetický regulační úřad. Podle návrhu regulovaných cen na rok 2027 by měla regulovaná složka elektřiny pro domácnosti v průměru vzrůst o 2,8 procenta. Konečný dopad se však bude lišit podle distribuční oblasti, sazby a velikosti jističe. U plynu se návrh rovněž liší podle jednotlivých distributorů. Určitou úlevou zůstává financování podpory obnovitelných zdrojů energie. Příspěvek na podporované zdroje energie (POZE) by domácnosti neměly hradit ani v roce 2027, protože jeho financování má opět převzít stát. To však samo o sobě neznamená pokles celkových účtů. Případné vyšší ceny silové elektřiny a distribučních poplatků mohou tuto úlevu převážit. Celkově pak evropský energetický trh zůstane v následujících měsících vystaven spíše mírné nejistotě. Pokud se ale podaří obnovit stabilnější dodávky LNG, zimní spotřeba zůstane pod kontrolou a evropské zásobníky plynu se podaří na jaře doplnit za příznivějších podmínek, mohou se ceny postupně znovu uklidňovat. V případě další eskalace geopolitického napětí nebo nepříznivého počasí však nelze vyloučit, že dražší energie budou zatěžovat evropské domácnosti i podniky po větší část následujícího roku.