Ceny energií se v příštím roce pravděpodobně výrazně měnit nebudou. Tržní, tedy neregulovaná složka cen elektřiny a plynu by se mohla dle vývoje na evropských burzách a cen futures kontraktů držet zhruba na letošních úrovních. Vývoj může ovlivnit jak počasí, tak například i stav zásobníků plynu. Regulovaná složka ceny elektřiny, o níž rozhoduje Energetický regulační úřad (ERÚ), se však domácnostem mírně zvýší – o 2,7 %, tedy asi o 75 Kč za každou spotřebovanou MWh. Naopak velkým odběratelům by mohla klesnout. U plynu se regulovaná část ceny pro domácnosti nejspíš zvýší o 4,7 %, zatímco velkým odběratelům o 4,5 % také klesne. Celkově by regulovaná složka měla v roce 2026 tvořit přibližně 45 % výsledné ceny u elektřiny a 25 % výsledné ceny u plynu. Více se dozvíte v následujícím článku.
Jak se bude vyvíjet regulovaná složka ceny elektřiny a plynu v příštím roce již od ERÚ přibližně víme - ve druhé části článku také tyto ceny a následné propočty popisujeme. Jakým způsobem se ale bude vyvíjet neregulovaná neboli tržní část celkové ceny elektřiny a plynu v průběhu příštího roku se může pouze domnívat. Ta totiž závisí na mnoha faktorech, jako jsou například samotné ceny energií obchodované na evropských energetických a palivových burzách určující cenotvorbu prakticky pro celý evropský trh, na vývoji počasí, zejména v průběhu zimního období, ale i na stavu a kondici jednotlivých zdrojů energií, a taktéž i na kvalitě a stavu jejich distribučních sítí a infrastruktury. V neposlední řadě neregulovanou část ceny energií ovlivňuje i naplněnost zásobníků plynu v EU, potažmo v tedy i v ČR. Ty totiž ovlivňují jak ceny samotného plynu, tak ale do jisté míry i následnou cenu elektřiny. To z důvodu, že z plynu, obzvlášť pak ve střední Evropě, se elektřina z nezanedbatelné části i vyrábí. U neregulovatelné části ceny energií pochopitelně záleží rovněž na nastavovaných cenách dodavatelů a distributorů těchto energetických komodit. Dalším faktorem jsou ceny plynu, který EU odebírá v důsledku embarga na ruský plyn, za který musí shánět vhodnou náhradu pro včasné a kapacitně odpovídající zásobování plynem na energie velmi náročný evropský trh. Jedná se především o masivní dovoz zkapalněného plynu (LNG) z USA, Kataru, Ománu či dokonce z Austrálie. Toto jsou jen některé z faktorů, které mají právě na v úvodu zmiňovanou neregulovanou složku energií neboli tržní cenu energií vliv. Ta se tudíž neustále vyvíjí a je poměrně často, byť v posledních delších měsících už výrazně méně než v době energetické krize, stále mírně volatilní. I přes všechny tyto poměrně složitě předvídatelné aspekty a proměnné by se ceny plynu, a i elektřiny pak v rámci tržní čili neregulované části ceny energií neměly v průběhu příštího roku výrazněji lišit od cenových hladin, které jsme zaznamenávali během letošního roku. I dle cen termínovaných neboli futures kontraktů by se neměly ceny energií v příštím roce zvyšovat. Tím pádem nikterak výrazně nad průměr cenových úrovní, které jsme v průběhu letošního roku doposavad zaznamenávali. Ceny za elektřiny a plyn by se tak měly držet na obdobných hodnotách a neměly by se v příštím roce citelněji zvyšovat. Pojďme se tedy, po bližším popsání poměrně složitého vývoje tržních cen energií, zaměřit na složku, o které si každý stát prostřednictvím svého energetického a regulačního úřadu rozhoduje posvém, a to na regulovanou složku cen elektřiny a plynu.
Jak se zvýší regulované složky cen energií?
Jak ale nejspíš bude vypadat druhá část cen energetických komodit čili elektřiny a plynu, a tedy jejich regulovaná část koncové ceny? To už bychom dle nedávno zveřejněného návrhu Energetického a regulačního úřadu neboli ERÚ přibližně vědět mohli. Dle nedávno zveřejněného reportu od ERÚ se totiž regulovaná složka cen elektřiny a plynu má v příštím roce opět zvýšit. Dle předběžného návrhu ERÚ by se tak měla regulovaná složka ceny elektřiny zvýšit u domácností (na hladině nízkého napětí) o 2,7 %. To by tudíž odpovídalo nárůstu přibližně o 75 Kč za jednu spotřebovanou MWh. Průměrná spotřeba domácnosti v ČR pak činí 3 MWh za rok. U vyšší hladiny napětí čili u větších odběratelů by měla regulovaná složka ceny elektřiny naopak poklesnout, a to o 2,7 %. Navýšení regulované cen by tedy mělo být vyšší než v letošním roce, a to přibližně o polovinu. V příštím roce 2026 by potom měla regulovaná část ceny elektřiny tvořit 45 % z celkové ceny elektřiny. Naproti tomu u regulované složky ceny plynu by dle návrhu ERÚ měla tato cena oproti nastavení z minulého roku platného v letošním roce klesnout. Regulovaná cena plynu by se tedy měla u domácností zvýšit o 4,7 %. To je naopak oproti loňskému nastavení zlevnění regulované složky plynu zhruba o polovinu. Což by cenu plynu v rámci regulované složky ceny elektřiny za jednu spotřebovanou MWh, mělo českou domácnost přijít v příštím roce o zhruba 22 Kč více. Pro velké odběratele by pak ERÚ regulovanou složku ceny plynu snížil o 4,5 %. To je naopak oproti loňskému nastavení zlevnění regulované složky plynu zhruba o polovinu. V příštím roce 2026 by potom měla regulovaná část ceny plynu tvořit čtvrtinu čili 25 % z celkové ceny plynu. Pochopitelně tyto odhady jsou prozatím předběžné a definitivní resume ohledně tohoto velice důležitého nastavení podmínek pro tuzemský energetický trh se dozvíme nejpozději až na začátku prosince. S tím, že navýšení regulované složky ceny elektřiny se ještě může eventuálně snížit o poplatek na obnovitelné zdroje energie čili tzv. POZE, které by stát vzal přeneseně řečeno na sebe. To ale pouze pokud by tento návrh budoucího ministra průmyslu a obchodu byl skutečně prosazen. ERÚ by následně i dle svého nedávného vyjádření regulovanou složku ceny elektřiny pro odběratele o tento poplatek snížil. Nutno ale připomenout, že den D pro ERÚ v rámci jeho nastavení definitivní podoby regulované složky cen energií se rychle blíží a nově vznikající česká vláda v půlce listopadu ještě nemá mandát, a tak na případné změny již mnoho času nezbývá.
Autor
