Akciové trhy v posledních týdnech čelí zvýšené volatilitě. Výraznější pokles byl patrný především u technologických akcií, a to zejména u softwarových společností. Jedním z hlavních důvodů jsou totiž rostoucí obavy investorů z enormních kapitálových výdajů velkých technologických firem do oblasti umělé inteligence (AI). Pro představu pět amerických společností z tzv. skupiny "Magnificent Seven" čili zejména společnost Amazon, Microsoft, Meta, Alphabet (Google) či Nvidia zainvestovalo do segmentu umělé inteligence prakticky více finančních prostředků než evropské státy do obrany. Zároveň dalším a velice významným faktorem, který má na trhy aktuálně vliv, je geopolitické napětí na Blízkém východě. Především pak nedávný mohutný útok USA a Izraele na Írán, který může výrazně ovlivňovat globální finanční trhy především prostřednictvím růstu cen ropy. Nejcitelnější dopady by mohl pocítit, což už se v minulém týdnu také potvrdilo, především východoasijský region, jenž je na dodávkách energie z oblasti Blízkého východu významně závislý. Velmi viditelně se tento neblahý stav v průběhu uplynulého týdne již projevil v Jižní Korey. Tamější akciový index Kospi se totiž během jediného dne právě kvůli konfliktu v Íránu propadl nejhlouběji ve své téměř padesátileté historii, a to o 12 %. U největšího čistého odběratele ropy na světě - Evropy pak není prozatím zcela jasné, do jaké míry by případné zdražení energetických komodit mohlo eventuálně znovu navyšovat celkovou inflaci. Černý scénář z nedostatku dovážené ropy a následné výrazně zvýšených cen pohonných hmot se sice na evropských trzích jako v případě Jižní Korey takto markantně neprojevil, ale i tak se v uplynulém obchodním týdnu evropským akciovým trhům i z důvodu zvýšené nervozity spíše nedařilo. Pokud by se skutečně citelněji zvýšily cenové tlaky, což není nepravděpodobné, tak by centrální banky v Evropě mohly následně začít přehodnocovat svou měnovou politiku a případně i zvažovat opětovné zpřísnění úrokových sazeb. Navzdory této nejistotě tak investoři již delší dobu hledají nové investiční příležitosti mimo tradiční trhy. Nejde však zatím o masivní přesun kapitálu mezi regiony, ale spíše o snahu rozkládat investice do více geografických oblastí a sektorů. Další vývoj bude ve velké míře záviset na tom, jak dlouho budou tyto geopolitická napětí přetrvávat. Podle větší části portfolio manažerů velkých investičních fondů ale zůstávají USA i přes současné politické a ekonomické turbulence nadále nejatraktivnějším investičním trhem. Americká ekonomika totiž stále nabízí širokou škálu inovativních a globálně konkurenceschopných společností.
Rostoucí zájem investorů je však patrný také i ve střední Evropě. Evropské akcie jsou ve srovnání s americkými dlouhodobě méně výkonné, což může pro některé investory představovat příležitost k nákupu relativně podhodnocených titulů. Na druhou stranu je nutné počítat s tím, že evropská ekonomika zatím nedokáže dynamiku Spojených států plně dohnat. Zajímavý potenciál můžeme spatřovat rovněž i v rozvíjejících se ekonomikách, a to například v Indii, Indonésii či Vietnamu. Tyto země těží z příznivého demografického vývoje, velmi rychle rostoucí střední třídy a dynamického ekonomického růstu. Je však potřeba pečlivě sledovat vývoj amerického dolaru - případná změna sentimentu na měnovém trhu může výnosy z rozvíjejících se trhů výrazně ovlivnit. Potenciálně zajímavé jsou v posledních letech i trhy v Kanadě, Brazílii, Austrálii či za běžných okolností i ve zmíněné Jižní Korey. V období zvýšené tržní nejistoty se pak často zvyšuje význam tzv. defenzivních akcií. Do této skupiny patří společnosti jako je například Coca-Cola, jeden z nestorů newyorské burzy, společnost 3M, společnost Johnson & Johnson či třeba i společnost Procter & Gamble. Akciová část portfolia se dá případně rozšířit i o ETF fondy zaměřené na stabilní dividendové společnosti. Mnohé z těchto společností vyplácejí dividendy nepřetržitě již několik desítek let a patří mezi tzv. dividendové aristokraty. Defenzivní a proticyklické akcie bývají do portfolia zařazovány jako určitý "ochranný štít" či jakási pojistka, která může pomoci zmírnit případné dopady ekonomického zpomalení, recese nebo zvýšené tržní volatility. Zatímco cyklické akcie - například technologické firmy nebo luxusní značky - obvykle rostou v období ekonomické prosperity, defenzivní společnosti poskytují stabilitu i v době ekonomického poklesu. Nabízejí totiž produkty a služby, které lidé potřebují bez ohledu na aktuální hospodářskou situaci. Právě proto mají investoři tendenci tyto společnosti v době silného ekonomického růstu často přehlížet, jelikož jejich růstový potenciál bývá obvykle pomalejší než u růstových společností v poslední době zastoupených zejména technologickými a softwarovými tituly. V období tržních turbulencí se však jejich stabilita a odolnost stávají významnou výhodou, a dokonce se jejich valuace v častých případech dokonce i výrazněji zvyšuje, což jsme také v nedávných týdnech poměrně často zaznamenávali. Proto bývají defenzivní akcie často součástí investičních strategií označovaných jako "All Weather" portfolio. Tyto strategie jsou navrženy tak, aby dokázaly relativně stabilně fungovat v různých ekonomických podmínkách. Zařazením defenzivních titulů může investor vytvořit vyváženější portfolio, které je tak následně lépe připraveno čelit výkyvům trhu a různým fázím ekonomického cyklu.