Světový den spoření (31. 10.)

 

Víte, že Světový den spoření tu s námi bude bezmála 100 let? Poprvé byl vyhlášen v roce 1924. Určitě se tu nebudeme bavit o smyslu spoření jako takového. Koneckonců, současná „covidová“ situace vedla i obyvatele České republiky k tomu, aby odložili část spotřeby a své osobní úspory raději navýšili.

 

Jaká je vlastně optimální výše úspor?

 

Univerzální odpověď neexistuje, ale berme úspory jako prostředky rezervní – na horší časy, na vykrytí mimořádných událostí v našem „cash-flow“. Opravdu není nejekonomičtější, pokud se s námi rozloučí např. lednička, pořizovat novou ve „výhodném“ splátkovém programu… Pokud jde o optimální sumu – naším cílem by měla být částka alespoň na úrovni součtu šestiměsíčních nutných výdajů, ještě lépe šestiměsíčních čistých příjmů.

 

Jak ale spořit v našich současných podmínkách? Na běžném účtu? Na spořicím účtu? Stavebním spoření?

 

Běžný účet

Běžné účty můžeme jako možnost k uvažování škrtnout hned a plošně – úroky na nich jsou jedna velká 0.

 

Spořicí účet

Obvyklé úročení se pohybuje od 0,40,6 %, narazíme i na akční nabídky 1–1,2 %, ale to bude všechno. A je to dost pro náš cíl? Pro základní rezervu v malých desítkách tisíc ano – nejde tu tolik o výnos, ale o flexibilitu a snadný přístup k penězům „kdyby něco“. Máme ještě nějakou další alternativu?

 

Stavební spoření

Mnohokrát už tento produkt analytici pohřbívali, označovali za neperspektivní a zastaralý, ale v ČR má stále svoje místo a za určitých podmínek i zajímavý výnos.

Základní úroky stavebních spoření se nyní pohybují na hodnotách opět 1 %. Tak v čem je ta výhoda? Ve státní podpoře. Její výše je už řadu let na úrovni 10 % z maximálního ročního vkladu 20 000 Kč, tedy nejvýše 2 000 Kč za rok. Z toho plyne, že nejvyššího ročního výnosu dosáhneme právě z vkladu 20 000 Kč.

Vliv státní podpory na celkový výnos je ale určen naším režimem spoření. Je totiž rozdíl, zda vložíme naráz a) 20 000 Kč v prosinci, b) posíláme optimální měsíční částku (20 000 / 12 = 1 667 Kč) nebo vložíme-li c) 20 000 Kč jednorázově na začátku ledna.

Je-li naším primárním cílem co nejvyšší zhodnocení, pak třetí možnost je ta správná – celý rok bude vklad úročen 1 % a na počátku roku dalšího přistanou na účtu 2 000 Kč státní podpory. Tedy za první rok získáme 2 200 Kč. Při měsíčním vkladu (možnost b) je náš výnos 2 109 Kč a při variantě a) jen 2 000 Kč.

Převedeme-li státní podporu na úrokovou sazbu, díváme se na produkt s nikoliv 1% výnosem, ale dosáhneme na roční výnos v úrovni cca 2,73,5 % - to podle cílové částky a doby spoření.

A jaká je tedy optimální cílová částka? Pokud se na stavební spoření díváme jako na čistě spořící produkt, je ideální cílovou částkou suma 140150 000 Kč – tu naspoříme právě za tzv. vázací dobu a tedy za 6 let. Např. při měsíčních vkladech 1 667 Kč a 6 letech budeme mít na svém účtu cca 136 000 Kč. Ale při ročních vkladech 20 000 vždy na počátku roku je to již cca 144 000 Kč. A to už odpovídá ročnímu výnosu blížícímu se 4 %.

A co ta vázací doba? Co když budu potřebovat peníze dřív? Nejzákladnější provozní rezervu bychom opravdu měli držet na spořicím účtu. Dostaneme-li se do „větších úzkých“, lze samozřejmě stavební spoření vypovědět i dříve, než skončí vázací doba. Samozřejmě nezískáme plný výnos, vrátíme státní podporu, ke svým úsporám se ale dostaneme. A mimochodem, i účty stavebního spoření spadají pod fond pojištění vkladů…

 

A co nějaký produkt s ještě vyšším výnosem? Samozřejmě existují, ale to už je kapitola nikoliv o spoření, ale o investování. A světový den investičních fondů má jiné datum…

Autor

Čerych Dalibor
Finance
Průvodce
Naše stránka využívá cookies. Nejde o cukrovinky, ale soubory, díky nimž není třeba znovu zadávat stejné údaje, které jste už jednou vyplnili.
Rozumím