Fotovoltaika v prvním čtvrtletí letošního roku lámala rekordy. Obnovitelné zdroje tak jenom v začátku roku vyrobily bezprecedentních 1368 GWh elektřiny a solární elektrárny se na tomto výkonu podílely takřka z 60 %. Díky novým instalacím a ideálnímu počasí - chladným, ale slunečným dnům v únoru a březnu - dosáhla výroba z fotovoltaiky historických maxim. S pokračujícím rozvojem technologií, dalšími instalacemi, poklesem cen panelů a opětovným návratem státních dotací lze očekávat, že solární rekordy budou padat i nadále.
Za poslední měsíce jsme napříč jednotlivými sektory zaznamenali hned několik rekordů. To jak v rámci nemovitostního trhu a s ním souvisejících nových rekordů a milníků ohledně růstu cen a prodejů nemovitostí, tak i nových rekordů na hypotečním trhu. Nové rekordy jsme ale zaznamenali a nadále zaznamenáváme i na poli finančních trhů a investic, kde jsme byli v únoru svědky nových maxim u některých akciových indexů. Což se týká hlavně indexů S&P 500 a Nasdaq. V překonávání dosavadních rekordů v posledních týdnech ale pokračuje například i hodnota bitcoinu či i trh se zlatem. O většině novinek v těchto odvětvích jsme vás v průběhu letošního roku také i pravidelně informovali. Je zde ale segment, který ale taktéž zaznamenal několik historických milníků a rekordů, a to pak zejména v prvním čtvrtletí letošního roku. Ano, jedná se o obnovitelné zdroje energie (OZE), a to především o solární fotovoltaické elektrárny. Fotovoltaické elektrárny totiž jenom za první kvartál letošního roku vyprodukovaly doposud největší množství elektřiny v historii. Dle zveřejněných zdrojů výzkumné meteorologické společnosti Amper Meteo, jež zkoumá data jak ohledně výroby, tak i spotřeby energií v ČR, se jenom během prvních měsíců letošního roku vyrobilo na téměř 1368 GWh elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Bez pár desetin procenta se pak téměř ze 60 % na celkové výrobě elektřiny z OZE podílely právě fotovoltaické elektrárny. I přes poměrně málo slunný květen se ale dá počítat s pokračujícími rekordními statistikami na poli solární energetiky i v následujících měsících a letech.
Co výkon solárních elektráren významně ovlivňuje?
V první řadě tak nastalo a stále nastává zejména v důsledku dalších nově nainstalovaných zdrojů čili nových instalací fotovoltaických elektráren napříč ČR. Jenom za minulý rok se v ČR celkem nainstalovalo na 539 MW fotovoltaických elektráren s výkonem převyšujícím jeden MW. Počet instalací tedy dle předběžných odhadů nejspíš dále poroste i v budoucnu, a to jak kvůli v únoru znovuobnovenému dotačnímu programu od státu a tím již opět mohutnější poptávce po instalacích ze strany domácností, tak i díky pokračujícímu silnému trendu poptávky ze strany firem. Právě na této výrazné loňské instalaci fotovoltaických elektráren se v minulém roce podílely především právnické osoby skrze střechy svých budov, hal, skladů či potažmo prostřednictvím výroby elektřiny z nově vybudovaných solárních parků a polí. Silný a doposud překvapivý nárůst výroby elektřiny nastal ale rovněž i díky velice slunným dnům hlavně v průběhu února a března, kdy byl denní osvit poměrově k průměrnému osvitu k únorovým a březnovým dnům z předešlých let citelně nadprůměrný. Navíc okolní teploty během únorových a březnových měsíců pohybovaly pochopitelně na nižších teplotách než v průběhu letních měsíců, což jsou pro solární panely ideální podmínky pro výrobu elektřiny. Slunné dny, které jsou doprovázeny teplotami do 25 stupňů Celsia jsou totiž pro solární panely vyrobené z majoritní části z křemíku z hlediska jeho fyzikálních vlastností pro výrobu elektřiny nejvhodnější. Během chladnějších slunných dnů tudíž nedochází k poklesu napětí na výstupu solárních panelů tak jako v horkých, byť slunných dnech. Což následně snižuje maximální výkon solárních panelů. Rovněž při chladnějších slunečních dnech nedochází k takovému zvýšení odporu jako za slunných horkých dnů, jelikož vysoké teploty zvyšují elektrický odpor v materiálech solárních panelů. Tento jev pak ve výsledku vede k markantnějším ztrátám elektřiny. V průběhu zimních a jarních slunných dnech tak oproti letním horkým dnům, kdy teplota stoupá výrazně nad zmíněných 25 stupňů Celsia, je tedy účinnost výroby elektřiny ze solárů vyšší až o pětinu.
Jaké další faktory podporují vyšší výkonnost fotovoltaik?
Současně se citelně zvyšuje efektivita i fotovoltaických systémů v souvislosti s jejich výrobou. Především výrobní ceny panelů se tak za posledních pár let poměrně markantněji snižují. Účinnost solárních panelů se ale naopak v rámci vylepšování technologií výrazně zkvalitňuje. Jinými slovy solárními panely nově pokrytá stejná plocha dané střechy je dnes výkonnější a vyrobí tedy více elektřiny než například před pěti či deseti lety. Přitom pořizovací cena obdobné solární elektrárny je dnes levnější než právě ve zmíněných dobách. Oproti průměru z posledních devíti let pak výroba elektřiny z fotovoltaických elektráren napříč ČR vzrostla o více než dvojnásobek. Dalším faktorem je i další očekávaná podpora státu ve formě pokračujících dotačních programů. Čímž se tím pádem mimo jiné podporuje i budoucí poptávka po dalších nově instalovaných fotovoltaických elektrárnách jak u podniků a domácností, tak v posledních měsících velmi viditelně i ze strany obecních a státních budov. To i z důvodu již v praxi zaběhnuté novely zákona o sdílení energií, respektive elektřiny v rámci komunitní energetiky. Dalším faktorem, který má v dnešní době na stále efektivnější výrobu elektřiny ze solárních elektráren vliv, je významně důslednější obsluha a preciznější a pravidelnější údržba stávajících solárních zařízení. Do budoucna se pak dají další rekordy na poli solární energetiky očekávat i z toho důvodu, že sluneční osvit se za poslední dekády i v našich podmínkách střední Evropy významněji zintenzivňuje, čímž se také zrychluje návratnost nákladů na pořízení dané fotovoltaiky. O čemž jsme mimo jiné před časem psali v tomto článku. Zároveň se bude podíl výroby energií z obnovitelných zdrojů v souvislosti s novými instalacemi solárních elektráren v dohledné budoucnosti v rámci celkového energetického mixu nejen v ČR, ale i v celé Evropě stále více zvětšovat.
Autor
