Není tomu dlouho, co jsme psali o tom, jak by měla vypadat regulované složka ceny energií v průběhu příštího roku 2026. Ceny tak už byly od Energetického a regulačního úřadu (ERÚ) až do začátku tohoto týdne prakticky vydefinovány, to ale pouze s jedním možným otazníkem - jak eventuálně dopadne předběžný návrh nově vzniklé české vlády ohledně možného přesunutí platby za obnovitelné zdroje energie neboli tzv. POZE na stát. Jednalo se tedy o návrh, o kterém se po letošních parlamentních volbách poměrně často hovořilo. Tento postup totiž v tomto týdnu nová vláda následně nakonec skutečně schválila a od příštího roku 2026 mají ceny elektřiny v důsledku tohoto převzetí na stát odběratelům v ČR zlevnit. Jde tím pádem o přesunutí poměrně významné položky regulované složky ceny elektřiny, kterou stát vezme takříkajíc na sebe. Tyto poplatky tak doposud byly součástí účtů odběratelů za elektřinu. Vláda se ale rozhodla, že tuto nezanedbatelnou položku regulované části cen elektřiny už nebudou od příštího roku hradit domácnosti ani společnosti přímo, ale že tyto poplatky bude hradit státní kasa. Ve výsledku tuto změnu dodavatelé ale i zástupci českého průmyslu vesměs spíše vítají. Dle nich jde tudíž o poměrně rychlý zásah, který zjednoduší platby za elektřinu a následně uleví rozpočtům domácností i podnikům. Vše má své ale - tento pro odběratele v Česku sice ulevující odpočet z jejich celkové ceny za spotřebovanou elektřinu - se tak později projeví ve státním rozpočtu. Tento krok tedy za celý příští rok zatíží státní rozpočet přibližně o 17 miliard korun ročně navíc a celkové výdaje státu na podporované zdroje se tím pádem zvýší na přibližně 41 miliard korun. Následné kýžené zlevnění elektřiny by u odběratelů mělo činit přibližně 10 až 15 % za rok. Jak návrh ERÚ vypadal ještě před tím, než nová vláda schválila převedení výdajů za POZE do státního rozpočtu si můžete přečíst zde.
Cílem nynější vlády je ve výsledku snížit vysoké ceny elektřiny, které podle ní dlouhodobě zatěžují běžné domácnosti i konkurenceschopnost českých podniků. Tento postup je vnímán jako možná vzpruha tuzemským odběratelům po nedávné poměrně těžké energetické krizi, se kterou se některé domácnosti, ale právě i velké průmyslové podniky a závody zejména ve střední Evropě včetně například některých německých automobilek, a tedy vlajkových lodí evropského průmyslu ekonomicky potýkají prakticky až do dnes. Pokud zmiňujeme německý průmysl, tak právě v rámci toho zaváděného opatření nové české vlády totiž nemusíme přeneseně řečeno chodit daleko, jelikož obdobný postup pro podporu tamějších odběratelů a zmíněných průmyslových podniků, zavedla německá vláda už před nedávnem čili ještě před aktuálně plánovaným zavedením v Česku. Toto zrušení poplatku za podporované zdroje se pak na fakturách za elektřinu projeví hlavně tuzemským odběratelům s vyšší spotřebou. Markantněji u domácností vytápějících elektřinou, zejména přímotopy, či rovněž i u domácností využívajících elektřinu k ohřevu vody nebo u domácností využívající tepelná čerpadla. Běžným domácnostem potom může celkový účet za elektřinu klesnout zhruba o jednotky až nižší desítky procent. Energetický regulační úřad má pak v dohledné době, respektive konkrétně do jím zmiňovaných 14 dní, upravit cenová rozhodnutí tak, aby byla regulovaná složka cen energií na příští rok již definitivně připravena. Což by se vzhledem k nedávnému schválení tohoto postupu vládou mělo do konce roku bez problémů stihnout. I přes mírné zdražení některých položek regulované složky ceny energií by ale měla většina odběratelů platit v příštím roce méně než v roce v letošním. V důsledku poklesu cen energií na velkoobchodních trzích totiž klesá i samotná cena elektřiny od dodavatelů, jelikož se nezanedbatelně snížila i neregulovaná neboli obchodní část ceny elektřiny a plynu. Toto opatření vlády dopadne na odběratele různě, a to s ohledem na jejich spotřebu. POZE se hradí, respektive tedy hradily podle počtu spotřebovaných megawatthodin elektřiny daného odběratele.