Od příštího roku vznikne možnost investovat do takzvaného dlouhodobého investičního produktu v rámci třetího pilíře penzijního systému. Češi si investici budou moci odečíst od daňového základu až do výše 48 tisíc ročně.
Není to tak dlouho, co Poslanecká sněmovna PČR ve třetím čtení schválila tzv. dlouhodobý investiční produkt, nebo-li zkráceně DIP. Dlouhodobý investiční produkt umožňuje v rámci třetího pilíře penzijního systému v ČR rozšíření okruhu možností spoření na stáří. DIP začne být platný od příštího roku a bude zahrnovat produkty bankovního a investičního typu pro občany, kteří chtějí dle svého uvážení dlouhodoběji investovat jak klasickou konzervativnější cestou, tak i eventuálně cestou dynamičtějšího investování. Tím pádem budou moci občané začít investovat i do rizikovějších aktiv s vidinou potenciálně atraktivnějšího zhodnocení investovaných peněz, než jak tomu mohlo být doposud. DIP od příštího roku tedy umožní aktivnějším občanům investorům si své finanční prostředky ukládat do akcií a dalších cenných papírů s cílem zajistit se ve stáří s využitím daňového zvýhodnění. Musí ale dodržovat tu podmínku, která souvisí s dlouhodobostí cíle. To znamená investovat minimálně 10 let a zainvestované peníze v dlouhodobém investičním produktu nevybrat před 60. rokem života. Pokud by střadatel tuto podmínku přeci jen porušil, přišel by pak zpětně o zmíněné daňové výhody.
Ve třetím čtení byla schválena podoba s několika pozměňovacími návrhy, ale oproti původnímu záměru se DIP dočkal určitých úprav. První důležitou úpravou je zpřísnění okruhu poskytovatelů DIP, kteří mohou DIP občanům v ČR poskytovat. Dlouhodobý investiční produkt tak budou moci od začátku příštího roku nabízet pouze banky, kampeličky, spořitelní a úvěrní družstva, obchodníci s cennými papíry neboli OCP, investiční společnosti, samosprávné investiční fondy či i zahraniční poskytovatel s podobnou činností. Ten ale musí mít oprávnění poskytovat právě tyto služby na území ČR. Tím pádem budou DIP moci poskytovat pouze státem regulované finanční instituce, které budou zároveň registrovány u ČNB a budou tak následně potenciálním zájemcům k dispozici na webových stránkách ČNB. Další větší změnou a jakýmsi určitým omezením je vyloučení tzv. portfoliového přístupu. Původní varianta ohledně DIP totiž pracovala s možností neuplatnění standardního tříletého časového testu při prodeji cenných papírů z DIP, tedy při obměnách portfolia v něm. Ve výsledku tudíž bude zdanění v DIP probíhat v souladu s obecnými postupy zdanění investic, a to jak co se týče změn v portfoliu, tak i dividend či úroků. Částečným zpřísněním pak prošel okruh investičních nástrojů, které mohou být součástí DIP. Naopak úpravy nemění nic na tom, že bude daňové zvýhodnění v DIP poměrně markantní. Výraznějším zvýhodněním investic s DIP je tak sleva na dani, tedy možnost odpočtu ze základu daně, a to až do výše 48 tisíc korun ročně. Zmíněná částka se tak týká všech podob spoření či investování právě na stáří střadatele. Dlouhodobý investiční produkt však ale nemá spodní hranici pro zmiňované daňové zvýhodnění. Tím pádem se dá uplatnit celá investice, s tím, že pokud bude mít investor pouze DIP, tak při investici 4 tisíce korun měsíčně, by následně na dani ročně ušetřil přibližně 7200 korun. Neméně zajímavou možností u DIP by pak podle návrhu měla být možnost příspěvku od zaměstnavatele. Zaměstnavatel se tedy může „odprostit“ od platby sociálního a zdravotního pojištění, a to až do výše 50 tisíc korun. Dá-li tedy ročně zaměstnavatel svému zaměstnanci 50 tisíc korun bez daní či odvodů na investování v rámci DIP, získá tak zaměstnanec téměř dvojnásobek částky, kterou by následně získal po zdanění a všech odvodech v čisté mzdě.
Pokud hledáte nové možnosti investování a DIP Vás zaujal, oslovte naše investiční kolegy, kteří Vám vše důkladně vysvětlí, abyste nešlápli vedle.
Autor
