Vše, co potřebujete vědět o pojištění domácnosti

Jakých chyb se lidé při pojišťování majetku nejčastěji dopouštějí?  

Mezi časté chyby, které mají zároveň negativní dopad na výši vyplacené sumy při pojistné události, patří „historické“ nastavení pojistné smlouvy a tzv. podpojištění. Ceny nemovitostí i jejich vybavení se neustále mění, obvykle směrem vzhůru, a tak pojistná smlouva vzniklá před 10 lety už pravděpodobně nebude svým nastavením odpovídat realitě, což se projeví hlavně při pojistné události.

Podobným případem je podpojištění – zákazník, mnohdy veden snahou ušetřit na pojistném, si nastaví pojistné částky na nejmenší možné. Případně podcení hodnotu pojišťovaných věcí nebo na některé věci zapomene – to je typické u pojištění domácnosti. Do tohoto pojištění je třeba zahrnout vše, co lze z bytu zjednodušeně řečeno „odnést bez použití složitých nástrojů“ – tedy i oblečení, sbírku známek, sportovní vybavení odložené ve sklepní kóji atd.

Bidli finanční průvodce Dalibor Čerych uvádí ukázkový příklad z praxe: „Má klientka si např. kdysi při sjednávání pojištění domácnosti v rodinném domě neuvědomila, že má několikery dioptrické brýle v hodnotě téměř 150 000. Naštěstí si jich zloději při vykrádání domu nevšímali…“

 

Co všechno si mohu pojistit?

Základní pojištění nemovitosti se sjednává proti živelným rizikům a k tomu lze přidat řadu dalších rizik: povodeň, záplava, vodovodní škoda (to jsou skutečně 3 odlišná rizika), rozbití skla, přepětí/elektro (to se hodí spíše u rodinných domů), krádež, vandalismus (tam patří např. i poškození plotu zvěří), poškození fasády a zateplení, krádež stavebního materiálu, škody na otopném, vodovodním nebo chladícím systému, ztráta vody, zatečení atmosférických srážek, tzv. další náklady (na odstranění následků události, na náhradní ubytování) a v neposlední řadě odpovědnost z vlastnictví nemovitosti (což v řadě pojistných smluv je samostatným připojištěním vedle odpovědnosti z běžného občanského života).

U pojištění domácnosti je to v podstatě soubor stejných rizik + pojištění cenností, předmětů sloužících k výdělečné činnosti, loupežné přepadení, prostá krádež (bez překonání překážky), příslušenství a náhradní součásti vozidel (toto se týká samozřejmě garáží).

Ve většině pojistných smluv jsou výše popsaná rizika pokryta v základních nebo rozšířených balíčcích pojistkou krytých rizik s tím, že se na ně počítá s limitem/zlomkem základní pojistné částky a řadu z nich lze dále navýšit – připojistit vyšší krytí na vybraný soubor věcí nebo vybrané riziko nad rámec běžného limitu.  

 

Co když si domácnost podhodnotím? Kolik peněz mohu v případě pojistné události očekávat?  

V případě podhodnocení, tedy tzv. podpojištění, je obvykle použit pojišťovnou jednoduchý princip: o kolik procent jsem si podhodnocením snížil výsledné pojistné, o tolik procent bude kráceno plnění ze strany pojišťovny. Tedy mám-li pojistku za 2 000 Kč, ale při správném nastavení by stála 3 000 Kč, zkrátil jsem si pojistné cca o třetinu a v případě pojistné události dostanu také o třetinu méně. Např. pojišťovna vyplatí 200 000 Kč namísto 300 000 Kč…

 

Jak tedy nejlépe stanovit pojistnou částku?

U pojištění nemovitostí a domácností se můžeme nechat orientačně navést pojišťovnou, respektive její kalkulačkou – do ní se zadávají parametry nemovitosti i podlahová plocha domácnosti a počet jejích uživatelů. Kalkulátor navrhne pojistné částky „obvyklého standardu“. V řadě kalkulátorů lze nastavovat i úroveň provedení stavby, respektive vybavení domácnosti – účelné, běžné, nadstandard apod. Pak je třeba překontrolovat limity na jednotlivé soubory věcí a součásti nemovitosti i domácnosti – typicky např. kuchyně a případně částky upravit.

Složitější to bývá v případě, že pojišťujeme nemovitost pro účely hypotéky. Některé banky vyžadují pojistky na hodnotu úvěru, nebo hodnotu odhadu, reprodukční hodnotu apod.

Nemovitosti se standardně pojišťují na tzv. reprodukční hodnotu, tedy na částku, „za kterou můžeme nemovitost stejných parametrů nově postavit“. Pozor, zejména u bytů to může být částka podstatně odlišná od hodnoty tržní. A právě na tržní cenu můžeme byt pojistit jen u některých pojišťoven.

  

Existují nějaké limity pojistného plnění?

Základním limitem pojistného plnění je pojistná částka a její nastavení vzhledem ke skutečné ceně věci. Teoreticky si můžeme ruinózní chaloupku po prababičce z pohraničí pojistit na hodnotu bytu na Staroměstském náměstí v Praze, ale v případě pojistné události by likvidátor pojišťovny tak jako tak dopočítal její skutečnou hodnotu a podle té by také pojišťovna plnila.

Dále najdeme v pojistné smlouvě řadu dalších limitů – např. limit na pojištění tzv. stavebních součástí (zjednodušeně to, co není součástí stěn, ale je to k nim připevněno – kuchyňská linka, plovoucí podlaha, zárubně atd.).

Svůj limit mají i cennosti, věci zvláštní či historické hodnoty, elektronika, věci ve vedlejších prostorech (sklepy, garáže) a svůj limit mohou mít i jednotlivá rizika – můžeme třeba nastavit menší pojistnou částku na povodeň či záplavu, svůj limit má pojištění proti rozbití skla atd. Mimochodem rozbití skla (okna, výplně vnitřních dveří, ale také sklokeramické varné desky a akvária) je jediným rizikem, kdy si škodu může způsobit sám pojištěný, a přesto je pojišťovnou vyplaceno plnění.

 

Jak postupovat v případě vzniklé pojistné události?

V první řadě, pokud vliv rizika trvá a je-li to možné, pokusit se zabránit navyšování škody. Samozřejmě ne za cenu vlastního ohrožení, ale nebylo by dobré nechat např. požár sporáku ještě trochu rozhořet, aby to vydalo na celou novou kuchyňskou linku a teprve pak volat hasiče…

Dále je třeba nahlásit pojistnou událost, ideálně bez zbytečného odkladu, ale zase záleží na okolnostech události (zranění, cesta do zahraničí apod.) Promlčení se není třeba bát, lhůty jsou v letech.

V neposlední řadě je dobré mít dokumentaci k vybavení, až budeme s likvidátorem vyčíslovat škodu – účtenky, faktury, ale i fotografie (nečekaně se někdy mohou hodit i záběry z domácích večírků přátel na sociálních sítích…), samozřejmě poslouží i svědectví návštěvníků.

 

Může se pojistná smlouva časem aktualizovat?

Nejen může, ale rozhodně by měla – pojistím si byt sám, časem se přistěhuje někdo další, pak se objeví děti, věcí přibývá, pořizujeme vybavení novější, větší, lepší a jeho hodnota roste. Bez aktualizace pojistky tento proces nezachytíme a pomalu klesáme do stavu podpojištění.        

Určitou pomůckou může být sjednání tzv. valorizace pojistného, kdy nám pojišťovna každoročně sama navrhne navýšení podle inflace – což můžeme akceptovat nebo odmítnout, podle reálné situace a hodnoty pojištěného majetku.

Autor

Čerych Dalibor
Finance
Průvodce
774 110 007
instagram facebook
Naše stránka využívá cookies. Nejde o cukrovinky, ale soubory, díky nimž není třeba znovu zadávat stejné údaje, které jste už jednou vyplnili.
Rozumím